Legislativa

Právní úprava činnosti akreditovaných dopravních psychologů

Právní úprava činnosti akreditovaných dopravních psychologů je rozdrobena do několika právních předpisů a není konzistentní. Mezi programové cíle KDP ČR patří taktéž i práce v legislativní oblasti. Mezi hlavní předpisy patří následující:

1. Zákon č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, viz zde, zejména §§ 87a až 87c
2. Vyhláška č. 31/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o řidičských průkazech a o registru řidičů viz zde, zejména § 18a a § 18c
3. Vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, viz zde
4. Zákon č. 247/2000 Sb., zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, viz § 21 odst. 2 c)
5. Vzor posudku lékaře viz zde
6. Vzor posudku dopravního psychologa viz zde
7. Vzor žádosti o vrácení ŘP z důvodu zákazu řízení včetně poučení zde
8. Vzor žádosti o vrácení ŘP z důvodu vybodování (12 bodů) včetně poučení zde
9. Vzor žádosti o vrácení ŘP odebraného ze zdravotních důvodů zde
10. Vzor žádosti o vrácení ŘP po osvědčení zde
11. Vzor žádosti o prominutí zbytku správního trestu zde

---

Zákon č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů

§ 87a

Dopravně psychologické vyšetření

(1) Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat

 a) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,

 b) držitel řidičského oprávnění pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel.

(2) Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let. Povinnost podrobit se dopravně psychologickému vyšetření před zahájením výkonu činnosti nevzniká, podrobil-li se držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 dopravně psychologickému vyšetření před získáním tohoto řidičského oprávnění, a ode dne provedení vyšetření neuplynulo ke dni zahájení výkonu činnosti více než 6 měsíců.

(3) Dopravně psychologickému vyšetření je povinna se podrobit osoba, která žádá o vrácení řidičského oprávnění, které pozbyla v důsledku

 a) dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů,

 b) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,

 c) správním orgánem uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo

 d) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel.

(4) Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, kterému ministerstvo udělilo akreditaci.

(5) Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření na žádost fyzické osobě, která

 a) absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie,

 b) absolvovala postgraduální studium v oboru dopravní psychologie akreditovaného studijního programu nebo programu celoživotního vzdělávání prováděného vysokou školou,

 c) má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a

 d) má k dispozici vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření.

(6) Ministerstvo odejme akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření, nesplňuje-li její držitel podmínku pro její udělení uvedenou v odstavci 5 písm. d) nebo porušil-li opakovaně nebo zvlášť závažným způsobem svou povinnost podle tohoto zákona, která se vztahuje k činnosti držitele akreditace.

(7) Náklady na dopravně psychologické vyšetření osob uvedených v odstavci 1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob uvedených v odstavci 3 hradí náklady na dopravně psychologické vyšetření tyto osoby.

(8) Povinnost dopravně psychologického vyšetření podle odstavce 1 se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu, a dále řidičů vozidel požární ochrany, řidičů vozidel policie, Vězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb a řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky.

(9) Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.

§ 87b

(1) Dopravně psychologickým vyšetřením se zjišťuje psychická způsobilost k řízení motorových vozidel (dále jen „psychická způsobilost“).

(2) Osoba podrobující se dopravně psychologickému vyšetření podle § 87a odst. 3 předloží psychologovi provádějícímu vyšetření posudek o zdravotní způsobilosti, který není starší než 30 dní, a výpis svých údajů z registru řidičů, který není starší než 30 dní.

(3) O výsledku provedeného dopravně psychologického vyšetření vydá psycholog posuzované osobě písemný posudek. Ze závěru posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba psychicky způsobilá k řízení motorových vozidel, psychicky způsobilá k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových vozidel. Stejnopis posudku zašle psycholog do 5 pracovních dnů ode dne provedení vyšetření obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studia posuzované osoby.

(4) Psycholog vede evidenci o provedených dopravně psychologických vyšetřeních, ve které eviduje alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu bydliště a rodné číslo posuzované osoby nebo datum narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, datum a čas zahájení a ukončení dopravně psychologického vyšetření, doklady a záznamy o průběhu a výsledcích dopravně psychologického vyšetření, kopii vydaného posudku a případně údaje o zaslání kopie posudku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Údaje, doklady a záznamy o dopravně psychologickém vyšetření se evidují po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení.

(5) Rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření a vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.

§ 87c

(1) Je-li posuzovaná osoba podle vydaného posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření psychicky způsobilá k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových vozidel, nebere se zřetel na dopravně psychologické vyšetření provedené před uplynutím 3 měsíců ode dne jeho vydání, s výjimkou přezkumu vydaného posudku.

(2) Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěry posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho vydání podat návrh na jeho přezkoumání ministerstvu. Ministerstvo určí do 15 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání vydaného posudku komisi složenou ze 3 akreditovaných psychologů, která provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá a jeho výsledky potvrdí nebo vydá nový posudek. Členem komise nesmí být psycholog, který vydal přezkoumávaný posudek.

(3) Psycholog, který přezkoumávaný posudek vydal, předloží na výzvu ministerstva komisi veškeré údaje, doklady a záznamy o provedeném dopravně psychologickém vyšetření do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Komise provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá do 10 pracovních dnů ode dne předání podkladů. Nelze-li na základě předaných podkladů zhodnotit psychickou způsobilost posuzované osoby, provede komise v nezbytném rozsahu nové dopravně psychologické vyšetření.

(4) Nebyla-li splněna povinnost předat podklady podle odstavce 3, provede komise v rámci přezkumu do 10 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty pro předání podkladů nové dopravně psychologické vyšetření.

Vyhláška č. 31/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o řidičských průkazech a o registru řidičů

§ 18a

Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření

(1) Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření zahrnuje

 a) místnost pro provádění vyšetření psychologickou diagnostickou technikou,

 b) místnost pro provádění vyšetření jinými technikami,

 c) čekárnu, recepci nebo jiné odpovídající zázemí,

 d) psychologickou diagnostickou techniku a standardizované testy k provádění vyšetření psychické výkonnosti a osobnostních vlastností.

 (2) Jednotlivé místnosti od sebe musí být stavebně technicky odděleny.

§ 18c

Rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření

 (1) Dopravně psychologické vyšetření zahrnuje rozbor anamnestických údajů o posuzované osobě, včetně údajů o řidičské praxi, rozhovor, vyšetření posuzované osoby standardizovanými psychodiagnostickými metodami, případně projektivními metodami a pozorováním.

 (2) Dopravně psychologické vyšetření se skládá z následujících částí:

 a) úvodní rozhovor, při kterém posuzovaná osoba

 1. je seznámena s podmínkami, průběhem a účelem dopravně psychologického vyšetření,

 2. písemně potvrdí, že její tělesný a psychický stav umožňuje provedení dopravně psychologického vyšetření, a

 3. sdělí údaje o případných předchozích provedených dopravně psychologických vyšetřeních,

 b) vyšetření psychické výkonnosti z hlediska kvantity a kvality

 1. intelektu,

 2. pozornosti, zejména její koncentrace, distribuce a rozsahu,

 3. senzomotorické reaktivity a koordinace, zejména pokud jde o rychlost a přesnost senzomotorických reakcí na série vizuálních, popřípadě akustických podnětů v situaci časové tísně,

 4. rozhodování, zejména pokud jde o rychlost a spolehlivost v časové zátěži,

 5. paměti, zejména vizuální, a

 6. dalších psychických funkcí v případě potřeby,

 c) vyšetření osobnostních vlastností zahrnující zejména vyšetření

 1. emocionální stability, lability a impulzivity,

 2. přizpůsobivého chování,

 3. tendence k riskování,

 4. odolnosti vůči zátěži,

 5. psychopatologické symptomatiky a

 6. dalších osobnostních vlastností v případě potřeby,

 d) individuální rozhovor s posuzovanou osobou k získání anamnestických, popřípadě dalších údajů o posuzované osobě,

 e) zhodnocení výsledků vyšetření podle písmen b) a c), anamnestických údajů a údajů získaných z rozhovoru a porovnání s objektivními daty a

 f) seznámení posuzované osoby se závěrem dopravně psychologického vyšetření a vystavení písemného posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření.

(3) Dopravně psychologické vyšetření se provádí za osobní účasti posuzované osoby na dopravně psychologickém pracovišti uvedeném v akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření.

 (4) Vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.

 (5) Náklady na přezkum posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření hradí posuzovaná osoba. Náklady na dopravně psychologické vyšetření podle odstavce 4 hradí psycholog, který přezkoumávaný posudek vydal.

Vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 277/2004 Sb.

Nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

Pro účely přílohy jsou zařazeni do

– skupiny 1

žadatelé a držitelé řidičských oprávnění skupin vozidel AM, A1, A2, A, B1, B a B+E (§ 80a zákona č. 361/2000 Sb.).

– skupiny 2

a) řidiči, kteří řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu, a u nichž je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,

b) řidiči vozidla, kteří při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívají zvláštního výstražného světla modré barvy, popřípadě doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,

c) řidiči, u kterých je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,

d) žadatelé a držitelé osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu,3) nebo

e) žadatelé a držitelé řidičských oprávnění skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T (§ 80a zákona č. 361/2000 Sb.).

I. Nemoci, vady nebo stavy zraku vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

1. Nemoci, vady nebo stavy zraku vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci, vady nebo stavy zraku, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména

skupina 1

a) binokulární zraková ostrost, a to i za použití korekčních čoček,*) menší než 0,5,

b) zraková ostrost menší než 0,5 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a to i za použití korekčních čoček,

c) úplná funkční ztráta zraku na jednom oku nebo používání pouze jednoho oka, pokud tento stav trvá méně než 6 měsíců,

d) rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 120 stupňů, současně rozsah menší než 50 stupňů na levou a pravou stranu, rozsah vertikálního zorného pole menší než 20 stupňů směrem nahoru a dolů,

e) změny v centrálním zorném poli do 20 stupňů, nebo

f) nesnášenlivost korekčních čoček, pokud jsou k dosažení zrakové ostrosti nezbytné.

skupina 2

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak,

b) zraková ostrost v lepším oku menší než 0,8 a v horším oku menší než 0,1, a to i za použití korekčních čoček,

c) dosažení minimální zrakové ostrosti podle písmene a) nebo b) za použití brýlí se silou sférický ekvivalent +8 dioptrií,

d) rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 160 stupňů, současně rozsah menší než 70 stupňů na levou a pravou stranu,

e) rozsah vertikálního zorného pole menší než 30 stupňů směrem nahoru a dolů,

f) změny v centrálním zorném poli do 30 stupňů,

g) diplopie, nebo

h) závažná porucha kontrastní citlivosti.

*) Pozn.: pro účely vyhlášky se nitrooční čočky nepovažují za korekční čočky.

2. Nemoci, vady nebo stavy zraku, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména

skupina 1

a) binokulární zraková ostrost menší než 0, 7 za použití korekčních čoček,

b) zraková ostrost menší než 1,0 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a tento stav trvá déle než 6 měsíců,

c) změna rozsahu zorného pole,

d) nemoci oka a očních adnex, pokud způsobují snížení zrakové ostrosti nebo způsobují změnu rozsahu zorného pole podle písmene a), b) nebo c),

e) poruchy vidění za šera s výjimkou lehkých nezávažných forem, nebo

f) závažné poruchy barvocitu v oblasti základních barev.

skupina 2

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále uvedeno jinak,

b) závažné poruchy barvocitu,

c) poruchy prostorového vidění, nebo

d) poruchy vidění za šera.

II. Nemoci, vady nebo stavy sluchu vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1

nemoci středního ucha nebo bradavkového výběžku, pokud omezují schopnost řídit motorové vozidlo.

skupina 2

 a) nemoci středního ucha nebo bradavkového výběžku, pokud omezují schopnost řídit motorové vozidlo, nebo

 b) ztráta sluchu vyšší než 30 % (dle Fowlera); žadatele nebo řidiče se ztrátou sluchu vyšší než 30 % lze uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla, pokud jsou schopni rozumět hovorové řeči alespoň do vzdálenosti 5 m, a to i pomocí zdravotnického prostředku.

III. Nemoci, vady nebo stavy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

1. Nemoci, vady nebo stavy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci, vady nebo stavy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně, které omezují schopnost řídit motorové vozidlo a jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích a které není možné kompenzovat pomocí nezbytného zdravotnického prostředku nebo technickou úpravou motorového vozidla.

2. Nemoci, vady nebo stavy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména

a) nemoci, vady nebo stavy, které snižují pohyblivost a funkční schopnost řídit motorové vozidlo, nebo

b) nemoci, vady nebo stavy, pokud lze předpokládat při dalším vývoji funkční neschopnost ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

Během odborného vyšetření bude věnována pozornost možnosti kompenzace pomocí nezbytného zdravotnického prostředku nebo technickou úpravou motorového vozidla.

IV. Nemoci, vady nebo stavy oběhové soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

1. Nemoci, vady nebo stavy oběhové soustavy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci, vady nebo stavy způsobující náhlé selhání kardiovaskulárního systému tak, že může nastat náhlá porucha mozkových funkcí, která je nebezpečná pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména

skupina 1

a) neúčinně léčené závažné srdeční arytmie (poruchy srdečního rytmu),

b) stenokardie během klidu nebo psychického zatížení (vzrušení),

c) srdeční selhávání ve funkční třídě IV. NYHA klasifikace,

d) neúčinně léčená kardiovaskulární onemocnění spojená s rizikem náhlé ztráty vědomí, například závažné kardiomyopatie, velká aneurysmata hrudní nebo břišní aorty, závažné chlopenní vady nebo vrozené srdeční vady, nebo

e) stavy vyžadující mechanickou podporu srdeční činnosti.

skupina 2

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak,

 b) závažná onemocnění srdce, cév nebo chlopní včetně vrozených ve funkční třídě III. a IV. NYHA klasifikace,

c) těžší formy obliterující aterosklerózy periferních tepen s trofickými defekty nebo hemodynamicky závažnými stenózami karotid nebo většími aneuryzmaty aorty,

d) těžko korigovatelná hypertenze, hypertenzní nemoc s pokročilými orgánovými změnami vyvolávajícími závažné poruchy jejich funkcí a maligní hypertenze, nebo

e) stavy po implantaci kardioverteru-defibrilátoru.

2. Nemoci, vady nebo stavy oběhové soustavy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to s výjimkou nemocí uvedených v položce 1 pro příslušnou skupinu, zejména

skupina 1

a) stav po infarktu myokardu a jiné závažné formy ischemické choroby srdeční s výjimkou nekomplikovaných, nezávazných stavů, kde odborné vyšetření provede posuzující lékař,

b) stavy po implantaci kardioverteru-defibrilátoru a trvalá kardiostimulace s výjimkou nekomplikovaných, nebo nezávazných stavů, kde odborné vyšetření provede posuzující lékař; pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy,

c) těžko korigovatelné hypertenze, hypertenzní nemoc s pokročilými orgánovými změnami vyvolávajícími závažné poruchy jejich funkcí a maligní hypertenze,

 d) závažná onemocnění srdce, cév nebo chlopní včetně vrozených ve funkční třídě III. NYHA klasifikace a závažné poruchy srdečního rytmu,

e) těžší formy obliterující aterosklerózy periferních tepen s trofickými defekty nebo hemodynamicky závažnými stenózami karotid nebo většími aneuryzmaty aorty, nebo

f) léčená kardiovaskulární onemocnění spojená s rizikem náhlé ztráty vědomí, například závažné kardiomyopatie, velká aneurysmata hrudní nebo břišní aorty, závažné chlopenní vady nebo vrozené srdeční vady.

skupina 2

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud dále není stanoveno jinak, nebo

b) hypertenzní nemoc s výjimkou nekomplikovaných, nebo nezávazných stavů, kde odborné vyšetření provede posuzující lékař.

V. Nemoc diabetes mellitus vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

1. Nemoc diabetes mellitus vylučuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, pokud způsobuje takové zdravotní komplikace, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména

skupina 2

a) druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby, nebo

b) druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie, a kterou žadatel nebo řidič není schopen rozpoznat („syndrom nerozpoznávání hypoglykemie“).

2. Stavy související s nemocí diabetes mellitus, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření

skupina 1

 a) druhá a další hypoglykemie v bdělém stavu, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby,

 b) druhá a další hypoglykemie v bdělém stavu, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a kterou žadatel nebo řidič není schopen rozpoznat („syndrom nerozpoznávání hypoglykemie“),

 c) stav do 12 měsíců po první hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby,

 d) diabetes mellitus doprovázený závažnými orgánovými komplikacemi, nebo

 e) diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, u nichž hrozí riziko vyvolání hypoglykemie, a řidič nebo žadatel

1. je o hypoglykemii dostatečně informován a

2. prokáže, že rozumí rizikům, která hypoglykemie přináší, a prokáže, že tento stav dokáže dostatečně kontrolovat; způsob prokázání zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě.

Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za 3 roky.

skupina 2

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1 v písmenech c) a d), pokud dále není stanoveno jinak,

b) diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, které nesou riziko vyvolání hypoglykémie, a v předcházejících 12 měsících nedošlo k žádné hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby, neexistují zdravotní komplikace vzniklé v souvislosti s diabetes mellitus a řidič nebo žadatel

1. si hypoglykémii nebo její varovné příznaky uvědomuje,

2. je schopen doložit pravidelné měření glykemie, které provádí alespoň dvakrát denně, a jde-li o řidiče, pak v době související s řízením, a

3. prokáže, že rozumí rizikům, která hypoglykémie přináší; způsob prokázání zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě.

Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za rok.

VI. Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

1. Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou takové nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy, které představují vážné nebezpečí pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména

skupina 1

a) epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je kratší než 12 měsíců; epilepsií se pro účely této vyhlášky rozumí dva nebo více epileptických záchvatů, ke kterým došlo u posuzované osoby v odstupu nejvýše 5 let,

b) stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 12 měsíců,

c) stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 6 měsíců,

d) stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je pravděpodobné, nebo

e) záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například nekompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie.

skupina 2

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak,

b) epilepsie po dobu 10 let bezzáchvatového období od vysazení antiepileptické léčby,

c) stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba po dobu 5 let od tohoto záchvatu,

d) záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, včetně stavů v anamnéze, například narkolepsie nebo kataplexie.

e) stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují závažné psychické, smyslové nebo motorické poruchy, nebo

f) poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost.

2. Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména

skupina 1

a) stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují psychické, smyslové nebo motorické poruchy,

b) epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je delší než 12 měsíců,

c) epilepsie se záchvaty vyskytujícími se pouze ve spánku, v anamnéze se nevyskytly záchvaty v bdělém stavu a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,

d) epilepsie se záchvaty, které neovlivňují schopnost řízení, v anamnéze se nevyskytly jiné záchvaty než takové, u kterých bylo prokázáno, že neovlivňují schopnost řízení, a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,

e) epileptické záchvaty, které se vyskytnou v důsledku změny antiepileptické léčby indikované lékařem; pokud se objeví epileptický záchvat v období změny léčby nebo snižování léčebné dávky, je v případě obnovení dříve účinné léčby nutné zachovat období 3 měsíců, kdy posuzovaná osoba neřídí,

f) stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy byla nasazena antiepileptická léčba, po 12 měsících od tohoto záchvatu,

g) stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba, po 6 měsících od tohoto záchvatu,

h) stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné,

i) záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například kompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie,

 j) středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo

 k) jiné poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu j).

V případu uvedeném v písmenu j) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou za 3 roky; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.

skupina 2

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak,

b) stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 5 letech od tohoto záchvatu,

c) epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 10 letech od vysazení léčby; v případě prognosticky příznivých stavů, například benigní epilepsie s rolandickými hroty, po 5 letech od vysazení léčby,

d) stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné; riziko vzniku záchvatu nesmí být větší než 2% za rok,

e) jiná ztráta vědomí; riziko opakování ztráty vědomí nesmí být větší než 2% za rok,

f) nemoci, které provází zvýšené riziko epileptických záchvatů, například arteriovenózní malformace nebo nitrolební krvácení, přestože k samotným záchvatům ještě nedošlo; jde-li o strukturální poškození mozku, kdy je zvýšené riziko vzniku záchvatu, nesmí být toto riziko větší než 2% za rok,

 g) středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo

h) jiné poruchy spánku ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu g).

V případech uvedených v písmenu d) až f) a v písmenu h) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek stanovených podle zákona; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.

V případu uvedeném v písmenu g) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou ročně; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.

VII. Nemoci, vady nebo stavy způsobující duševní poruchy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

1. Duševní poruchy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci nebo stavy, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména

a) organické duševní poruchy projevující se demencí (demence u Alzheimerovy choroby, vaskulární demence, demence u chorob klasifikovaných jinde, nespecifikované demence),

b) organický amnestický syndrom,

c) organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování,

d) nespecifické organické nebo symptomatické duševní poruchy,

e) akutní, chronické nebo neléčené formy zejména schizofrenie, schizotypní porucha, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalá duševní porucha s bludy, indukovaná porucha s bludy, jiné neorganické psychotické poruchy,

f) mentální retardace, nebo

g) pervazivní vývojové poruchy.

skupina 1 a 2

2. Duševní poruchy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména

– vážné duševní poruchy vrozené, způsobené nemocí, úrazem nebo neurochirurgickými operacemi,

– organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování, nebo

– klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability.

Duševními poruchami nebo poruchami osobnosti podle bodu 2, pokud je nelze podřadit pod duševní poruchy stanovené v bodě 1, se rozumí zejména:

a) úzdrava, remise nebo klinicky dostatečná forma remise u schizofrenie, schizotypní poruchy, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalé duševní poruchy s bludy, indukované poruchy s bludy nebo jiné neorganické psychotické poruchy,

b) jiné duševní poruchy (v anamnéze) vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění,

c) postencefalitický syndrom, nebo

d) delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami (v anamnéze), závažné neurotické poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory, poruchy osobnosti a chování u dospělých, závažné poruchy psychického vývoje.

VIII. Nemoci, vady nebo stavy způsobené závislostí na alkoholu (alkoholismus) vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

1. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel je vyloučena u žadatele nebo řidiče, který je závislý na alkoholu (alkoholismus) nebo neschopný vzdát se požívání alkoholu tak, aby nebyla ovlivněna schopnost řídit motorové vozidlo (§ 84 odst. 3 zákona).

2. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel žadatele nebo řidiče,

a) který byl v minulosti závislý na alkoholu (alkoholismus) nebo neschopný vzdát se vlivu alkoholu při řízení, je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněna důsledná a trvalá abstinence trvající alespoň 1 rok, jejíž prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem, nebo

b) u kterého byly zjištěny opakované akutní intoxikace v anamnéze, lze uznat pouze na základě závěrů odborného vyšetření.

Pravidelná lékařská kontrola je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy.

IX. Nemoci, vady a stavy spočívající v závislosti na požívání psychoaktivních (psychotropních) látek, léčiv nebo jejích kombinací (toxikománie) vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

1. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel je vyloučena u žadatele nebo řidiče, který

a) je závislý na požívání psychoaktivních látek, léčiv nebo jejích kombinací,

b) není závislý, ale pravidelně zneužívá psychoaktivní látky nebo léčiva nebo jejich kombinace nebo

c) pravidelně užívá psychoaktivní látky nebo léčiva, jejichž účinek nebo jejich kombinace může snížit schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo, a to v takovém množství, které má negativní vliv na jejich řízení.

2. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel žadatele nebo řidiče, který byl v minulosti závislý na psychoaktivních látkách nebo je neschopný vzdát se vlivu psychoaktivních látek při řízení, je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněna dvouletá důsledná a trvalá abstinence, jehož prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem; pravidelná lékařská kontrola je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy.

X. Nemoci, vady a stavy způsobené vážnou nedostatečností činnosti ledvin podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

Žadatele nebo řidiče, kteří trpí nemocí, vadou nebo stavem způsobeným vážnou nedostatečností činnosti ledvin, která ovlivňuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, lze uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření. Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy.

XI. Stavy související s transplantací orgánu nebo umělého implantátu podmiňujícího zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

Žadatele nebo řidiče, kterým byl transplantován orgán nebo umělý implantát, pokud ovlivňuje schopnost řídit motorové vozidlo a jeho vliv nelze podřadit pod jinou položku, lze uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření.

XII. Další nemoci, vady nebo stavy, které mohou podmínit zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

Žadatele nebo řidiče, kteří trpí nemocí, vadou nebo stavem, které nejsou uvedeny v předchozích položkách a které mohou vyústit ve funkční neschopnost ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, lze uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření.

*) Pozn.: pro účely vyhlášky se nitrooční čočky nepovažují za korekční čočky.

VYHLÁŠKA

o terapeutických programech pro řidiče

 

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona
č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č.150/2023 Sb., k provedení § 102a odst. 3 až 5, § 102b odst. 1 a § 102c odst. 2 a 3 tohoto zákona:

§ 1

Předmět úpravy

 

Tato vyhláška upravuje

a)     podrobnosti obsahu, provádění a počet účastníků terapeutického programu,

b)     výši úhrady, jejíž zaplacení je podmínkou účasti na terapeutickém programu,

c)     výši paušální částky náhrady nákladů pro lektory a bližší podrobnosti jejího poskytování,

d)     podrobnosti o obsahu a provádění kvalifikačního kurzu pro lektory a zkoušky,

e)     rozsah a obsah průběžného vzdělávání lektorů,

f)      požadavky na akreditovaný psychoterapeutický výcvik a

g)     vzor certifikátu o absolvování terapeutického programu.

 

§ 2 

Podrobnosti obsahu terapeutického programu

 

Obsahem terapeutického programu je

a)     rozbor protiprávního jednání spáchaného účastníky terapeutického programu, okolností spáchání tohoto protiprávního jednání a jeho dopadů,

b)     rozbor závažného protiprávního jednání v provozu na pozemních komunikacích, včetně protiprávního jednání, pro které bývá nejčastěji pozbyto řidičské oprávnění,

c)     přiblížení dopadů užití alkoholu a jiných návykových látek na řidičské schopnosti účastníků terapeutických programů,

d)     nácvik zvládání emočně vypjatých situací při řízení motorového vozidla,

e)     zvýšení povědomí o potřebách a postojích ostatních účastníků silničního provozu
v rámci silničního provozu,

f)      rozbor rizikového jednání účastníků silničního provozu a jeho prevence,

g)     opakování povinností účastníků silničního provozu a následky jejich nedodržování,

h)     výklad pravidel silničního provozu a dalších témat souvisejících s bezpečností silničního provozu a

i)      osvojení si možných osobních strategií vedoucích ke zvýšení bezpečnosti chování účastníků terapeutického programu v silničním provozu.

 

§ 3

Provádění terapeutického programu

 

(1)   V rámci terapeutického programu se lektor zaměřuje

a)     v první části terapeutického programu na nastavení pravidel skupiny účastníků terapeutického programu,  

b)     ve druhé části terapeutického programu na rekapitulaci protiprávního jednání, které bylo spácháno účastníky terapeutického programu a okolnosti spáchání tohoto protiprávního jednání a obecný rozbor závažného protiprávního jednání v dopravě,

c)     ve třetí části terapeutického programu na rozbor obecných postojů ke konzumaci alkoholu a jiných návykových látek, dopadů jejich užití na řízení motorového vozidla, pravidla provozu na pozemních komunikacích a bezpečnost jízdy, 

d)     ve čtvrté části terapeutického programu na rozbor průřezových témat zvolených lektorem podle potřeb účastníků terapeutického programu a

e)     v páté části terapeutického programu na nástroje prevence rizikového chování, povinnosti účastníků silničního provozu a na tvorbu osobní strategie, která zahrnuje stanovení individuálního cíle, klíčové kroky k naplnění cíle, vymezení podporujících a rizikových faktorů a shrnutí zdrojů motivace jednotlivých účastníků terapeutického programu.

(2)   Při vedení terapeutického programu lektor využívá technik skupinové terapie
a vzdělávání s využitím diskuse a zpětné vazby. O použití konkrétních technik
a postupů rozhoduje lektor s přihlédnutím ke specifickým potřebám účastníků terapeutického programu.

(3)    Další část terapeutického programu se může konat nejdříve za 1 týden a nejpozději za 3 týdny po předchozí části.

(4)   Po každé části terapeutického programu potvrzuje lektor účast či neúčast účastníka do informačního internetového portálu.

 

§ 4

Počet účastníků terapeutického programu

Terapeutický program se koná nejméně pro 3 a nejvýše pro 12 účastníků.

§ 5

Výše úhrady za účast na terapeutickém programu

 

Výše úhrady za účast na terapeutickém programu činí 11 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

 

§ 6

Paušální částka náhrady nákladů pro lektory a bližší podrobnosti jejího poskytování

(1)   Paušální částka náhrady nákladů lektorovi za 1 účastníka terapeutického programu činí 7 750 Kč bez daně z přidané hodnoty.

(2)   Souhrn paušálních částek za všechny účastníky terapeutického programu uhradí lektorovi Metodické centrum, pokud lektor uskutečnil všechny části terapeutického programu. Uskutečnil-li lektor jen některé části terapeutického programu, poskytne mu Metodické centrum část souhrnu paušálních částek odpovídající uskutečněným částem terapeutického programu.

(3)   Paušální částku Metodické centrum lektorovi vyplatí po uskutečnění poslední části  terapeutického programu.

 

§ 7

Podrobnosti o obsahu kvalifikačního kurzu pro lektory

 

Obsahem kvalifikačního kurzu pro lektory je

 

a)     informace o koncepci terapeutického programu a jeho teoretických základech,

b)     seznámení se se strukturou metodiky terapeutických programů vydanou Metodickým centrem a s fungováním informačního internetového portálu,

c)     studium metodiky terapeutického programu vydané Metodickým centrem
a právních předpisů zaměřených na provoz na pozemních komunikacích,

d)     studium pravidel provozu na pozemnících komunikacích a bezpečnost jízdy
s ohledem na nejvýznamnější příčiny dopravních nehod, rušivé vlivy při řízení motorového vozidla, užití alkoholu a jiných návykových látek a jejich dopad na řízení a další projevy rizikového chování účastníků silničního provozu a

e)     příprava vlastního plánu vedení terapeutických programů, výběr technik
a aktivit v rámci jednotlivých částí terapeutického programu.

 

§ 8

Provádění kvalifikačního kurzu pro lektory

 

(1)   Kvalifikační kurz pro lektory se skládá z teoretické a praktické části.

(2)   V teoretické části se její účastníci zaměřují na témata v oblastech podle ustanovení § 7.

(3)   V praktické části absolvují její účastníci ukázku jednotlivých částí terapeutického programu a zaměřují se na nácvik vedení terapeutických programů.

 (4) Odborné materiály ke studiu kvalifikačního kurzu poskytne Metodické centrum.

 

 

§ 9

Zkouška v rámci kvalifikačního kurzu pro lektory

 

(1) Kvalifikační kurz pro lektory je ukončen zkouškou, která zahrnuje teoretickou část
a praktickou část.

(2) Teoretická část zkoušky ověřuje znalosti v oblastech podle § 7.

(3) Praktická část zkoušky ověřuje schopnosti řešit modelové problémy při vedení terapeutických programů. Součástí ověření praktických znalostí je odevzdání samostatně předem vypracované koncepce individuálního plánu vedení terapeutických programů zahrnující časový harmonogram a soupis plánovaných technik a aktivit.

(4) V rámci hodnocení praktické části posuzuje zkoušející zejména

a)     vhodnost zvoleného terapeutického postupu,

b)     prezentační a komunikační dovednosti zkoušeného,

c)     vhodnost reakce na podněty zkoušejících a

d)     věcnou správnost argumentace zkoušeného.

 

§10

Provádění zkoušky

 

(1) Teoretická část zkoušky je písemným testem, který obsahuje 45 otázek. Časový limit pro jeho vypracování je 60 minut. Pro úspěšné absolvování zkoušky musí zkoušený odpovědět správně alespoň 70 % otázek. Je-li zkoušený v této části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, neskládá praktickou část zkoušky.

(2) Praktickou část zkoušky skládá každý zkoušený samostatně před komisí složenou
z 3 zkoušejících. Časový limit pro praktickou část je 90 minut.

(3) Teoretická část a praktická část zkoušky probíhá v jeden den.

(4) Výsledek každé části zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(5) Zkouška se zahajuje teoretickou částí zkoušky. Je-li zkoušený v této části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, neskládá praktickou část zkoušky. V případě, že byl zkoušený hodnocen stupněm „neprospěl“ u praktické části zkoušky, opakuje pouze tuto část.

(6) Po absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory obdrží zkoušený potvrzení o složení zkoušky.

 

 

§ 11

Rozsah a obsah  průběžného vzdělávání lektorů

 

(1)            Rozsah průběžného vzdělávání lektorů je 8 hodin výuky ročně. Výuka probíhá
v rámci jednoho dne.

(2)            Metodické centrum se v rámci průběžného vzdělávání  zaměřuje na aktuální potřeby lektorů a zejména

a)     lektory seznamuje s inovacemi metodiky terapeutického programu vydané Metodickým centrem a aktualizovanými postupy vedení terapeutických programů a

b)     rozebírá konkrétní problémové situace, které lektoři zaznamenali při vedení terapeutických programů.

 

§ 12

Požadavky na akreditovaný psychoterapeutický výcvik

 

Akreditovaný psychoterapeutický výcvik je vzdělávací program v oblasti psychoterapie schválený Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, jehož rozsah činí alespoň  370 hodin.

§ 13

Vzor certifikátu

 

Vzor certifikátu o absolvování terapeutického programu je uveden v příloze k této vyhlášce.

 

 

§ 14

Účinnost

 

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení
§ 2 až 6, § 11 a 13, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2024.

 

 

Ministr:

Mgr. Kupka

podepsáno elektronicky